Otvírá krabici už nejmíň dvacet let,
Vybírá obrázky a zas je dává zpět.
Nikomu nepřísluší vypátrat ty tajné úkryty,
Kdo jenom pomyslel by na to je morálně zabitý.
Pěstěné ruce pohled lehce roztřásá
Chtělo to cigaretu, už nekouří, do frasa,
Ta sbírka něžností a výčitek a darů od Boha,
Já za to nemohu, i mě to láká, sbírka taková.
Jednou až nebudeš, nebudeš doma
Otevřu tvůj svět.
Prohlídnu tajnej sejf, spočítám hodnoty.
Jednou až nebudeš, nebudeš doma
Přiložím svůj ret
Na zámek mašle růžový, chci vědět, co víš ty.
Nikde tu není mapa tvojich pokladů,
Není už koho ptát se na směr, na radu,
Snad jenom spálit dům a mosty k tobě rozbořit
A pak to od základů po cihličkách znovu postavit.
Jednou až nebudeš, nebudeš doma
Otevřu tvůj svět.
Prohlídnu tajnej sejf, spočítám hodnoty.
Jednou až nebudeš, nebudeš doma
Přiložím svůj ret
Na zámek mašle růžový, chci vědět, co víš ty.
Otvírám krabici, už je to dvacet let,
Když jsem poprvé otevíral tajný svět,
Vím jak se prodrat mládím daleko až k světu moudrosti,
Teprv ta tajná stránka lásky přináší
největší radosti.
Jednou až nebudeš, nebudeš doma
Otevřu tvůj svět.
Prohlídnu tajnej sejf, spočítám hodnoty.
Jednou až nebudeš, nebudeš doma
Přiložím svůj ret
Na zámek mašle růžový, chci vědět, co víš ty.